Wobblery
Většina vyznavačů přívlače na tuhle otázku odpovídá bez zvláštních vytáček a pochybností. Woblery - objemné dřevěné nebo plastové nástrahy těch nejrozličnějších tvarů a velikostí, určené k vláčení nebo tvičování.
A v tom bude odpověď anglojazyčných rybářů jiná. V Anglii, USA a Kanadě jsou woblery (wobblers) nazývány štíhlé kovové plandavky. Velmi často se toto označení používá ve vztahu k drobným a středně velkým „lžičkám", používaným k lovu pstruha jezerního. Setkáváme se s takovým označením i u obchodních značek. Hodně „woblerů" se nachází v sortimentu plandavek Acme Tackle Company (Flash-King Wobbler, K.O.Wobbler) nebo u Lucky Strike Beaded back Wobbler).
Další použití slova „wobbler" najdeme v anglickém rybářském slovníku, které se blíží tomu našemu, ale v užším významu. Woblery jsou tam občas nazývány také tvrdé objemné nástrahy, ovšem ne všechny, ale pouze ty, které mají intenzivní vlastní pohybovou hru.
Takové slovní použití se vysvětluje prvotním významem anglického slova wobbler. Pochází od slovesa to wobble - kolébat se ze strany na stranu, kmitat, pohybovat se nestabilně, převalovat se z boku na bok, potřásat se, chvět se. A tak nástrahy, které během vedení nebo během ponořování nevytvářejí takový druh pohybů, nejsou Angličany a Američany nazývány woblery. U nás je, např. nástraha minnow, samozřejmě nazývána woblerem, ne tak u Američanů, u kterých nástrahy se slabě se projevujícím samostatným pohybem, vůbec mezi woblery nepatří. Tudíž, jejich wobbler a náš wobler vůbec není jedno a totéž.
Nejpřesnějším ekvivalentem "našeho woblera" je v anglickém rybářském slangu slovo „plag" (plug). Doslovně se překládá jako „korek", „špunt"¨a zjevně vzniklo podle prvních dřevěných nástrah, které se v USA začaly koncem 19. století vyrábět. Vytáčely se na soustruhu a některé byly opravdu podobné korkovému špuntu. Ať tak či onak, ten název se rychle ujal a zažil, a např. ve Webstrově slovníku (Webster Dictionary), se mezi rozličnými významy slova plug objevuje i následný: „umělá rybolovná nástraha s jedním nebo více závěsnými háčky". Jinými slovy, to, čemu říkáme wobler, to nazývají Angličané a Američané plug.
Klasifikace woblerů
Když beru v úvahu gigantickou různorodost současných woblerů, může se v úvodu uvedený cíl ukázat jako nedosažitelný. Pomoci může pouze vhodná a logická klasifikace těchto nástrah. Otázka je pouze v tom, jaké vlastnosti woblerů, vzít při takové klasifikaci jako ty hlavní.
Nejčastěji se woblery rozlišují podle vztlaku (plovoucí, potápivé a neutrální), pracovního horizontu (ponoru) nebo podle tvaru těla - např. minnow, shad, fat. Nepříjemnost obdobných klasifikací spočívá v tom, že ve výsledku se do jedné kategorie nutně dostávají nástrahy, které mají velmi rozdílné pracovní vlastnosti.
Produktivnějším přístupem bude, rozdělit všechny woblery na dvě velké skupiny podle přítomnosti anebo nepřítomnosti přední lopatky. Woblery s lopatkou dělit dál podle tvaru těla, a ty bez lopatky na povrchové a na ty, které pracují ve sloupci vody nebo u dna. Do oddělené kategorie bude dobré vyčlenit různorodé dělené woblery, jejichž tělo se skládá z několika pohyblivých kloubových segmentů. Charakter pohybové hry těchto woblerů není určován pouze přítomností lopatky (existují i bez lopatky), ale právě pohyblivostí segmentů těla.
Woblery s lopatkou
K uspořádání této velké skupiny nástrah do určitého systému, bude nejlepší použít přístup, který je obvyklý v americké literatuře. Tam jsou všechny woblery s lopatkou děleny na dvě kategorie podle znaků přítomnosti nebo nepřítomnosti vlastní pohybové hry - schopnosti pohybové hry během rovnoměrného vedení.
Všechny woblery které nemají vlastní pohybovou hru, dávají do kategorie minnow a všechny „hrající", mezi kranky (crank).
Minou (z anglického minnow - plůdek, střevle). Jsou to protáhlé nástrahy s nevelkou lopatkou. Podle tvaru připomínají plůdek kaprovité ryby, jako např. plotice. Nevelká lopatka - je charakteristickým znakem těchto woblerů.
Právě velikost (v menší míře i tvar) lopatky určuje tu jejich vlastnost, že nemají, při přímém vedení, žádnou pohybovou hru. Efektivní metodou lovu s minou je twitching. Většina modelů je předurčena k lovu v horním horizontu sloupce vody, ale existují i modely se zanořením do hlubších vrstev vody.
Kranky nebo krankbajty (crank a crankbait).
V angličtině má slovo crank mnoho významů: klika, koleno, otočka, ohyb, fígl, klam, rozviklaný. Kranky jsou woblery, které se během přímého vedení aktivně pohybují. Podle tvaru těla se dělí na dvě velké skupiny: šady a faty (shad a fat).
Shad. Shad znamená sleď. Šady připomínají tvarem těla sledě. Tělo mají, oproti minou, vyšší a v bocích zploštělé.
Faty. Je to jednodušše naprostý „tlouštík" (fat - tlustý, tučný). Tělo nemají faty tak protáhlé jako je tomu u minou a šadů, a boky nejsou zploštělé, naopak, jsou zakulacené.
Je třeba vést v patrnosti, že slovo krank se celkem často používá nesprávně pokud jde o jeho určení: k označení woblerů v přechodech mezi tvary šadu a fatu, což zjevně není korektní.
Woblery bez lopatky
Nástrahy pracující ve sloupci vody:
Vajby a Ratliny (Vibes a Rattlin´s) - potápivé nástrahy, předurčené k lovu ve sloupci vody nebo u dna. Úchytový kroužek mají na hřbetě a přední horní hrana nástrahy hraje tu samou roli, jako lopatka u obyčejných woblerů. Charakterovým rysem ratlinů je existence „chrastících" kuliček v komoře těla nástrahy. Díky vysoké frekvenci pohybů v příčné rovině, pracují kuličky v těchto nástrahách obzvláště efektivně.
Dartery (Darters). Převážně mořské, těžké, dlouhé a úzké woblery s nízkofrekvenční pohybovou hrou. Tvarem těla jsou blízké minou. Hlavová část je u darterů skosená a má roli nevelké lopatky.
Občas se s označením „darter" setkáme u názvu nástrah jiných druhů. Například: Salmo Chubby Darter nějaký hybrid mezi woblerem a balansírem k lovu z lodě anebo v zimě z ledu. Nebo Creek Chub Darter - povrchová nástraha, mající nejblíže k poperům. Co naděláš, výrobci v tom nejsou příliš důslední.
Džerkbajty (Jerkbait). Džerk (Jerk) - znamená «poškubnutí". Podobně jako u woblerů minou, pracují tyto masivní nástrahy právě při vedení poškubnutími. Ovšem, když je pro nevelké lehké minou zapotřebí lehkých a krátkých pocuknutí (twitching), tak animace jerkbajtů předpokládá škubance mnohem silnější, dokonce se spíše jedná o údery prutem (jerkování).
Existují jerkbajty - glidery (reakci na poškubnutí realizují v horizontální rovině) a jerkbajty- divery (při poškubnutí prutem se rozjedou do hloubky). Vedle těchto dvou druhů existuje množství „hybridních" variant a také „měkké jerky", vyrobené ze silikonu.
Nástrahy pracující u a na hladině (Topwaters):
Sticky a walkery. Stickbajt (Stickbait) - znamená „nástraha - tyčka", což se odráží i v hlavních rysech tvaru tohoto druhu wobleru. Sticky nemají žádnou vlastní pohybovou hru a úspěch je celkově závislý na správném vedení. To spočívá v krátkých poškubnutích prutem, které mají za následek, že stick ve vodě provádí škubavé pohyby ze strany na stranu (vedení zvané „walking the dog" - procházka se psem).
Walker nebo Joker (od to walk - procházet se) se od sticku liší tím, že tvarem a vnějším vzhledem imituje rybku. Způsoby animace jsou stejné, i když někdy je efektivní i přímé vedení.
Proppery. Zjednodušeně řečeno, proppbait neboli propper - je stickbait, mající jednu nebo dvě (vepředu a vzadu) kovové vrtulky. Základním vedením je poškubávání. Vrtulky vydávají doplňkový hlukový efekt.
Poppery. Jedná se o nástrahy, které mají v přední čelní straně těla kulaté prohloubení. Díky němu je poper schopen, při správném vedení, vydávat pro něj charakteristické čvachtavé zvuky, které „shromažďují" dravce (především okouna a štiku) z dost velkých vzdáleností.
Chaggery. Nástrahy, tvarem a principem chování blízké popperům. Liší se od nich tvarem prohloubení v hlavové části, charakterem pohybu a vydávanými zvuky. Při pocuknutí se zanořují hlouběji a pod vodou urazí větší vzdálenost.
Crawlery. Na základě jejich chování, připomínají tyto woblery také poppery. Mají ale masivnější tělo a namísto prohloubení v hlavové části, mají širokou, příčně položenou a dovnitř prohnutou kovovou nebo plastovou „číšku".
Woblery dělené
V podstatě by tato skupina woblerů potřebovala samostatnou klasifikaci, skoro tak rozvětvenou, jako je ta celková pro woblery. Dělené woblery bývají jak s lopatkou, tak bez ní. Daly by se rozdělovat podle počtu jednotlivých segmentů, podle jejich vztlaku, podle způsobů jejich animace a podle jejich pracovní hloubky.
Samozřejmě, mezi množstvím woblerů, které je dnes možné vidět v obchodech nebo katalozích firem - výrobců, jsou i takové, které je obtížné přiřadit k jedné z výše uvedeených kategorií. Vezměme např. Jigwobbler společnosti Wake Fishing.
Chci doufat, že zde předložená klasifikace pomůže vyznavačům přívlače, jakož i těm začínajícím, orientovat se v moři tohoto druhu nástrah a bez obzvláštní námahy porozumí o čem je řeč, ať to bude v nějakém článku časopisu nebo při povídání si s prodavačem v rybářském obchodě.
Brand
Cena, Kč |